Rozhovor s P. Vítem Audym, duchovním technické skupinky.

P. Vít Audy byl před pěti lety při slavnosti apoštolů Petra a Pavla 29. 6. vysvěcen na kněze. Před seminářem maturoval na střední škole dopravní. Po svěcení působil tři roky v Ústí nad Labem a poté rok v Liberci. V loni v srpnu se stal farářem ve Frýdlantu v Čechách. Během kaplanské služby absolvoval Studijně formační kurz pro kněze, který nabízí Sekce pro mládež ČBK.

Zdravím, otče Víte. Jak se máte?
Poměrně dobře. Je před prázdninami a kromě dovolené mě čekají krásné povinnosti související s moji kněžskou službou. Ať je to diecézní pěší pouť z Teplic do Kadaně, farní tábor pro děti a hlavně Celostátní setkání mládeže v Klokotech u Tábora.
Jak došlo k tomu, že duchovně provázíte technickou skupinu? Co Vás k tomu přivedlo?
Úplně prostě. Jednou jsem se setkal s P. Vítkem Zatloukalem, ředitelem Sekce pro mládež, a nabídl jsem mu pomoc v rámci setkání v Táboře. On moji pomoc přijal a přidělil mě k této skupině a ke skupině dopravy. Co mě k tomu přivedlo? Už jsem pracoval dvakrát v přípravném týmu při světovém setkání mládeže. Jednou jako bohoslovec v Římě a podruhé jsem jako kněz doprovázel zdravotníky v Kolíně.
Co má tato skupinka na starosti?
Zajistit, aby bylo vidět a slyšet, co má být vidět a slyšet, a fungovalo všechno technické zabezpečení. (úsměv) Na první pohled jednoduchý úkol, pokud nenastanou komplikace. No a že technika selže, kdy to člověk nejméně potřebuje, o tom by Láďa Hylena mohl psát romány. (smích) No uvidíme.
Co budete mít za úkol v Táboře Vy? V čem konkrétně spočívá Vaše služba pro tým?
Na tuto otázku se nedá jen tak odpovědět. Protože až v průběhu setkání a práce se vlastně ukáže, co přesně je mým úkolem. Někdy to může být to, že dám ruku k dílu, jindy to, že naslouchám a snažím se obnovit dobrou náladu a jistotu, že to s Boží pomocí zvládneme. Duchovní doprovázení je velice široký pojem. Dalo by se říci, že mým úkolem v týmu je udělat vše pro to, aby v něm byla dobrá nálada.
Jak se připravujete na CSM v Táboře?
Modlím se za setkání a myslím na něj při mši svaté.
Jaké jsou Vaše pocity z příprav?
Jelikož zde ve Frýdlantu jsem mimo dění, tak dobré. Mám radost z toho, že z mé farnosti je přihlášeno osm mladých lidí z asi patnácti mládežníků, které ve farnosti mám.
Měl jste již možnost tým osobně poznat?
Bohužel ne. Budu to muset dohnat během přípravného týdne.
Co byste řekl o jeho „hlavě“ v podobě Ladislava Hyleny?
Láďu znám již z Kolína a Říma, kde byl jak jinak než u technické skupiny.
Čeho se nejvíc obáváte a na co se nejvíc těšíte?
Nejvíc se obávám nedorozumění v týmu. Pokud si tým rozumí, ostatní komplikace jsou řešitelné. A těším se na společně prožité chvíle katechezí a mši svatých spolu s biskupy, s knězi a s nadšenými mladými lidmi. Také na chvíli ticha modlitby a rozhovory s mladými při svátosti smíření.
Co Vás ještě před Táborem čeká?
Diecézní pěší pouť z Teplic do Kadaně, kde se budeme potit a modlit za kněžská a řeholní povolaní a dobré křesťanské rodiny. Pak také život ve farnosti a nějaké opravy kolem kostelů, tábor pro děti, který naštěstí připravuje mládež z farnosti, takže zodpovědnost za něj není celá na mě.
Děkuji za rozhovor a těším se na viděnou v Táboře.

Rozhovor přípravil Mirek Tlamicha z tiskového týmu.