Rozhovor s Majkou Světničkovou, poslední členkou sedmi statečných.
Ahoj Majko. Mohla bys nám prosím říct něco o sobě? Odkud pocházíš, co všechno jsi ve svém životě stihla, jak dlouho pracuješ na Sekci?
Pocházím z Havířova, 21 let jsem ale prožila v Brně, takže se k Brnu hlásím taky. Co všechno jsem v životě stihla – jé, toho bylo hodně! Třeba vést scholu, ať už v Havířově nebo v Brně, naučit se hrát na kytaru a na varhany, zúčastnit se mnoha setkání, např. Taizé ještě v totalitě v roce 1989 v Pécsi nebo Světového dne mládeže v Częnstochowe. Do roku 1999 jsem na všech celostátních setkáních měla na starosti pořadatele, což mě moc bavilo.  
Co máš na starosti na Sekci pro mládež?
Peníze. Tedy vznešeněji řečeno ekonomiku. Předtím, když jsem pracovala v DCM v Brně, měla jsem na starosti prakticky všechno, tím pádem jsem byla víc v kontaktu s děckama. Přechod na Sekci do Prahy byl pro mě dost těžký, ať už kvůli tomu, že mě velkoměsto nijak nelákalo, nebo proto, že s mladými lidmi přicházím do osobního kontaktu mnohem méně než v DCM. Pracuji teď víc s počítačem, s papíry apod.  
To znamená, že něco podobného zajišťuješ i na Celostátním setkání mládeže v Táboře?
Ano.  
Baví Tě tahle práce? Co to všechno obnáší?
Někdy ano, někdy moc ne. Mám na starosti hlavně účetnictví, psaní projektů, žádostí o dotace na nejrůznější organizace i sponzory. Moc už mě nebaví, když je musím po různých setkáních vyúčtovávat na spoustu míst, na různých druzích formulářů, různými způsoby.  
A co budeš mít na starosti přímo v Táboře?
Peníze, účty a příjem - snad četných - darů:-). Podle zkušenosti z předchozího CSM ve Žďáře s postupujícími dny setkání mívám k penězům odpor, zvlášť k jejich počítání. Doufám sice, že nám ještě mnoho lidí přispěje, neboť nám k zaplacení setkání ještě mnoho set tisíc chybí, ale zároveň doufám, že mi s počítáním peněz pomohou děcka z přípravného týmu.  
Slyšel jsem, že máš něco společného s AKSM (Asociace křesťanských hnutí mládeže). Mohla bys nám o ní říct něco víc?
AKSM je občanské sdružení sdružující občanská sdružení pracující s mládeží nebo i s dětmi v diecézích, většinou při DCM, tedy založené na křesťanských principech. Jsem předsedkyní tohoto sdružení, což zní vznešeně, ve skutečnosti v ní všechno dělám, dá se říct, že jsem děvče pro všechno.  
A co má AKSM společného se Sekcí pro mládež?
Spolupracuje na organizaci všech akcí pořádaných Sekcí pro mládež.  
A teď trošku jinak. Co Tě baví? Co děláš ráda ve svém volném čase?
Chodím po horách, plavu – nejraději v moři, čtu, hraju na kytaru nebo na varhany, zpívám, ale k tomu všemu kromě zpívání nemám moc příležitost (zpívat si můžu naštěstí pořád:).  
Těšíš se do Tábora, když tam budeš svým způsobem pracovně?
Těším, přestože vím, že z programu moc mít nebudu. Ve Žďáru jsem v některých dnech stihla být jen na mši svaté.  
A poslední otázka. Měla bys nějaký vzkaz pro mladé, kteří se na setkání připravují?
Praktický vzkaz: hlavně ať se přihlásí, i když přijedou jen na několik dnů, protože nám tím pomůžou při zajišťování jídla i noclehů. A pak – ať se za setkání i za organizátory modlí, protože bez Božího požehnání marné lidské namáhání a té Boží pomoci potřebujeme moc.
 

Rozhovor připravil Vojta Jurásek  z tiskového týmu.