Rozhovor s p. Pavlem Rouskem, doprovázejícím knězem informační skupinky.

Jak jste se dostal k doprovázení právě této skupinky?
Přestože mě vedoucí skupinky INFORMACE Zdíška Černochová zná, měla tu odvahu mne vzít…, a že ji tak dlouho znám z týmu na Vesmíru a z DCM v Hradci Králové, tak jsem si řekl, že se v této skupince budu mít určitě dobře.
 
Byl jste již někdy na podobném velkém setkání mládeže?
Jsem už člověk v letech, tak jsem prožil docela hodně setkání. Od roku 1990 jsem se podílel na přípravě diecézních setkání v Hradci Králové, na českém programu Světového setkání mládeže v Częstochowe (1991), v režijní skupince na Velehradě (1992, 1993)  a podílel jsem se na přípravě téměř všech dalších celostátních i světových setkání. Spolupracovat s mládeží na podobných setkáních byl pro mne vždycky obrovský dar, povzbuzení a výzva.
 
Čím budete přímo Vy přispívat do příprav?
Teprve nedávno jsem se vrátil z Itálie, takže jsem nebyl na žádném přípravném setkání naší skupinky. Tuto absenci jsem nahrazoval modlitbou a e-mailovým kontaktem. Těším se na to, že budu jeden z nich a sloužit tak, jak bude potřeba.
        
Líbí se Vám tato služba v přípravné skupince? Měnil byste, kdyby byla příležitost?
Jak znám Zdíšku a ostatní osobně nebo z vyprávění, tak bych za žádnou cenu neměnil. Naše skupinka je prostě nejlepší...
 
Minulý měsíc jste se vrátil ze svého pobytu v italském Loppianu. Můžete nám o tom něco povědět?
Tak se to proláklo…? Ano, jsem moc rád, že mne otec biskup uvolnil, a tak jsem prožil formaci v mezinárodní komunitě 30 kněží. Naše skupina byla součástí celého městečka s 900 obyvateli, lidmi z mnoha zemí světa. Část obyvatel tam žije trvale, větší část přichází na roční nebo dvouletou formaci. Městečko má své výrobní prostředky (továrnu na dětský nábytek, umělecké dílny, vinice, olivové sady…) a jsou součástí projektu ekonomiky nového typu. Záměrem a stálou touhou v těchto tzv. citadelách, kterých je ve světě asi 30, je uspořádat práci a veškeré vztahy podle evangelia a vytvářet prostředí rodiny. Tento model vytváření nové společnosti je typický pro mezinárodní hnutí Focolare.
   
Máte nějaké obavy ze setkání? Že by se mohlo něco pokazit nebo nestihnout, nebo si naopak říkáte, že s pomocí Boží to bude všechno v pořádku?
Zřetelně vnímám, že správní lidé jsou na svých místech a připravují toto setkání velmi intenzivně a ve vzájemné spolupráci. Myslím, že se pracuje tak, jako by to všechno záleželo na lidech, a věří se tak, jako by to všechno záleželo na Bohu. Bůh tomuto dílu žehná velkoryse.
   
Připravujete se nějak na CSM? Ať už fyzicky nebo psychicky?
Žiji teď s mládeží na Vesmíru a zároveň připravuji své stěhování na Jičínsko…  Sleduji, kolik děcek se hlásí, a vnímám, co všechno někteří z přípravných týmů stíhají. To velmi motivuje.
   
Máte nějaký vzkaz pro ty, co se chystají do Klokot?
Všichni jsme aktéry na scéně tohoto „velkého divadla“. Být tím, čím mám být na svém místě, nechat se vtáhnout do tohoto programu a iniciativně spolupracovat a začít co nejdřív…vyrosteme tak jako jednotlivci i celé společenství. To bude úžasná realita života mládeže...

Rozhovor připravila Bětka Petrušková z  tiskového týmu