Rozhovor s Irenou Pulicarovou, vedoucí skupiny režie
Můžeš se nám, prosím, na úvod trochu představit?
Určitě! Jsem už stárnoucí žena, takže je pro mě velkým potěšením setkávat se s mladými lidmi, spolupracovat s nimi a podílet se dokonce na přípravě tak dobré a smysluplné akce, jakou je Celostátní setkání mládeže v Táboře. Jinak pracuji na částečný úvazek jako pastorační asistentka v jedné plzeňské farnosti a taky jako lektorka dramaturgie v divadle v Plzni. Mám za sebou studium divadelní vědy na FF UK v Praze a snad už brzy dokončím herectví se zaměřením na autorskou tvorbu na DAMU. Zajímají mě akce a projekty, kde hraje důležitou roli setkání – takové, kde obě strany (účinkující i přihlížející) jsou ochotné něco dát – ne jen přijímat, konzumovat, nechat se bavit, ale spoluvytvářet svým zájmem, svou odezvou to, co se na jevišti/pódiu nebo kdekoliv jinde může dít. Prostě nebát se dát svůj zápal a nadšení najevo. A nebo – a to je, myslím, ještě důležitější – projevit vstřícnost a pochopení, inspirovat ty na pódiu (to budeme dost potřebovat…:-)) Těším se, že i letošní Tábor bude takhle oboustranný… Na té naší straně se o to každopádně pokusíme…
Pokus se, prosím, charakterizovat vaši skupinu (kolik má členů, jejich přibližný věk, jak často se scházíte, jakého máte patrona, případně maskota...). Musí být opravdu všichni členové skupiny režie profesionální režiséři? A podle čeho členy vaší skupiny na CSM poznáme?
Je nás dvanáct, s naším doprovázejícím knězem P. Vláďou Brokešem třináct (i obě tahle biblická čísla nám dodávají odvahu…) Průměrný věk máme 20,166 – nejmladším je 16, nejstarším 29. Ale i přes tyto dramatické věkové rozdíly se většinou dokážeme dohodnout… Scházet (to jest intenzivně pracovat:-)) jsme se začali už v zimě; několik víkendových setkání proběhlo jednou za měsíc, v poslední době se scházíme tak jednou za čtrnáct dní. Tento týden nás čeká pětidenní soustředění už přímo v Klokotech (takže vás všechny prosíme o modlitbu!). Všichni členové naší skupiny nemusí být profesionální režiséři, i když někteří tak možná skončí… Ale dost profesionálů v našem týmu je – každopádně tím, že jsou schopni se opravdu nasadit - pracují, vymýšlejí, shánějí, i když mají zároveň spoustu dalších povinností jinde (třeba ve škole…:-)). Je s nimi výborná práce. A podle čeho nás poznáte? Pevně věřím, že ne podle hrozivých kruhů pod očima…Každopádně budeme pobíhat kolem hlavního pódia a snažit se mít všechno pod kontrolou…(což bude asi občas marná snaha…)
Jak probíhají z vašeho pohledu přípravy na CSM? Jaké jsou hlavní úkoly skupiny režie?
Naším úkolem je připravit, provázat, sladit a smysluplně poskládat program, který bude probíhat na hlavním pódiu. Samozřejmě ve spolupráci se skupinou liturgie a hudby. Prakticky to znamená najít téma, které souvisí s mottem CSM, s místem, kde se setkání koná, a s výzvou, inspirací, kterou by mohlo (mělo) setkání přinést. (To už jsme s Boží pomocí jakž takž zvládli). No a pak téma každý den rozvíjet a v souvislosti s ním upřesňovat a doplňovat další program – nejen různá vystoupení, promluvy, scény atd., ale i výtvarnou stránku, která, jestli všechno vyjde tak, jak bychom rádi, bude docela neotřelá . Kromě konkrétní podoby programu připravujeme také moderaci, která vychází z tématu setkání a která vás, moc si to přejeme, snad zaujme a potěší.
Na co zajímavého se můžeme těšit? Bude nějaké překvapení?
Abych neprozradila to důležité a tím pádem nezkazila překvapení, na které se opravdu můžete těšit (a nezůstane jen u jednoho), řeknu jenom, že pro všechny vnímavé, uměnímilovné duše připravujeme na každý den malé obrazové pohlazení, a pro ty akční, drsné, husté atd. taky takovou dost dobrou chuťovku.
Bude celé setkání provázeno jedním tématem nebo bude těchto témat více?
Setkání se koná na místě, kde hraje velkou roli historie – ta raně středověká a barokní na Klokotech, husitská a reformační v Táboře. A do těchto starobylých míst přijdou mladí lidé 21.století se svými starostmi, přáními i nadějemi. Spojuje nás to, že všichni – ti, kdo nás kdysi předešli, i my sami – hledáme pravdu, toužíme po štěstí, chceme poznat Krista a žít s Ním. Rádi bychom nabídli všem přítomným zkušenost ze setkání s dávnými dobami bez předsudků, setkání s živou a zvláštní krásou těch dob. Chtěli bychom spolu s vámi objevit styčné body minulosti církve (na Klokotech, v Táboře, v českých zemích, v Evropě…) a naší současnosti, protože k nám patří – neseme ji – někdy jako břemeno, jindy jako inspiraci a radost. Takže cesta dějinami křesťanství, které souvisí s Táborem (i tím z evangelia) a poutním místem Klokoty, a také, doufáme, s bolestmi a radostmi každého z nás, bude jednotícím prvkem programu.
A co déšť? Jak je dohodnuto počasí se sv. Petrem?
To už není přímo v kompetencích režijní skupiny. Ale nezastírám, že by nás nedeštivé počasí nepotěšilo… Uvidíme…
Co je pravdy na tom, že režisér a maminka mají vždy pravdu?
No jasný! I když to je spíš otázka pro členy režijního týmu. Zatím jsou ale všichni celkem loajální, s respektem k mé neotřesitelné autoritě…
Co považuješ za nejtěžší v práci vaší skupiny?
Asi to, že těch věcí, které je potřeba připravit a domluvit, je fakt hodně. A i když se snažíme postupovat systematicky a koordinovaně, občas nevycházíme z údivu nad tím, co se tak nějak semlelo, vyklubalo, událo, co nám uniklo atd. Prostě je to dobrodružné…
Jak bys pozvala z pohledu skupiny režie na CSM ty, kteří ještě stále váhají?
Jde o to, z jakých důvodů váháte. Program bude zajímavý, pestrý, dynamický, vtipný, snad i hluboký a věřím, že i oslovující. A věřím také, že pokud zatoužíme setkat se nejen s fajn lidmi kolem nás a něco nového, krásného, silného zažít, ale přizveme k tomu také Pána, usedneme u Jeho nohou a budeme Mu naslouchat, bude mít CSM v Táboře opravdu smysl a bude - možná právě pro tu Boží blízkost - nezapomenutelné. Můžeme se modlit za sebe navzájem a za ty, kdo se taky na setkání chystají, i za ty, kdo váhají, abychom našli odvahu otevřít se tomu, čím nás chce Pán navštívit, jak nás chce povzbudit, posílit a ukázat cestu dál. Ale nebojte, nebude to všechno jenom závažné a vážné, připravujeme taky dost odlehčeného, vtipného, veselého (doufám, že se vám to taky tak bude zdát…:-)). Za režii vás zdravím, holky a kluci, respektive milí mladí přátelé, a těším se, že se v Táboře uvidíme.

Rozhovor připravil Radek Šoustal z tiskového týmu