Ostravský Credenc se už nějaký čas objevuje na diecézních setkáních, vloni vstoupil do našich podvědomí, když doprovázel litomyšlské setkání animátorů… Ale to už předbíhám kapelníka Honzu.

Tak, Honzo, jak je to s Credencem?
Formace Credenc pochází z Ostravy a vznikla z potřeby obohatit místní zábřežskou scholu o další hudební složky, hlavně pro účinkování na křesťanských akcích, tj. diecézních a děkanátních setkání. Jádro tvoří zhruba 15 členů, s hosty a kapelou se podle potřeby můžeme rozšířit až na dvojnásobek. Název vznikl den před přípravným týdnem na setkání animátorů v Litomyšli. Jednou jsme tak seděli a říkali si, že už je čas nějaký ten název vymyslet. Tuším, že to byl právě klávesista Pavel, který zabrouzdal v anglicko-českém slovníku a našel náhodou anglické slovíčko „credence“, které se všem hned zalíbilo. Má v sobě jak duchovní podtext (credence = angl. víra, důvěra či věřící), tak i zcela všední význam části kuchyňské linky…
Jedete do Tábora všichni nebo vybíráte za odměnu?
Měli bychom jet teoreticky všichni, vše je však samozřejmě podmíněno pravidelnou účastí na zkouškách.
Připravujete se už teď nějak pravidelně?
Připravujeme se poctivě už od února – zkoušky máme 1x týdně.
Jak jste se „poprali“ s hymnou CSM?
Já myslím, že docela slušně. Jen jsme radikálně pozměnili rytmus, aby se nám to zpívalo dobře.
Jak to bude vypadat v praxi, když jsou oficiální scholy setkání dvě?
Měli bychom se střídat během dne. To znamená dopoledne jedna schola, odpoledne druhá a další den naopak. Písně a aranže má samozřejmě každá schola vlastní. Poslední den bychom však měli na mši svaté zahrát několik písní společně.
Máte nějaké zvláštní poznávací znamení, které vás odlišuje od SBMky?
To budou muset posoudit asi jiní, stejnokroje však rozhodně nenosíme. Z hudebního hlediska však mohu alespoň za nás potvrdit, že se nebráníme žádným stylům – valašskými lidovkami počínaje přes rock a funky a elektronickou hudbou (house, hip-hop, rhythm & blues) konče...
Bude Roztáhni křídla a leť naplno?
Určitě tuto píseň budeme mít v repertoáru, nevím, zda se dá označit jako naše hymna, ale každopádně ten song máme docela rádi.
Podle čeho jste vybírali doprovázejícího kněze?
Tak u nás je volba zcela jasná – máme v Zábřehu dva super mladé nadšené kněze, takže doufám, že s námi pojedou jako naše duchovní podpora. Pokud si budou s námi chtít zazpívat, budeme jen rádi.
Co vám to říká: Bůh stále touží  „Ať je nás víc!“, stále nám říká „Jste můj vzácný lid.“
V dnešní době je spousta hledajících lidí, kterým někdy stačí jen malý impulz k tomu, aby se přiblížili k Bohu. Setkání jako je toto se tak může stát nejen pro tyto hledající lidi, ale i pro nás ostatní tím správným nakopnutím k tomu, abychom mohli každý ve svém okolí dělat opravdu velké věci. A pokud tomu můžeme i my hudbou alespoň trochu přispět, tak chceme být rozhodně u toho.

Rozhovor připravila Aneta Hrabovská z tiskového týmu